Monday, December 19, 2011

श्रद्धा आणि बुद्धी आणि सहिष्णुता

थोर समाजसुधारक आणि ज्येष्ठ निरुपणकार यांच्या सत्कारप्रसंगी जमलेला दहा लाख अनुयायांचा मेळावा ही तमाम बुद्धिप्रामाण्यवादी नास्तिकांना, अंधश्रद्धाळू, अज्ञानप्रेमी भाविकांनी मारलेली सणसणीत थप्पड आहे.

If I were not an atheist, I would believe in a God, who would choose to save people on the basis of the totality of their lives and not the pattern of their words. I think he would prefer an honest and righteous atheist to a TV preacher whose evry word is God, God, God, and whose evry deed is foul, foul, foul.

Isaac Asimov
The Times of India 19 Nov 2011

Many thanks, Awdhoot. Mi loksatta gheto ani sakali ghait kuthehi jayacha nasalyamule barach vachato. Pan kahi batamya, features apoap filter hotat tasa ha photo jhala.
Tujhya mailmule lavkarat lavkar Loksatta band karayla mokala! Pan paryay kay? To navtarun, navamatth MaTa? Ki marathi bandach karu? HT pure?


Loksattaa band kelyaane Ganeshmurtechaa chhaap asalela paper ghyaavaa laagel.
Girish Kuberchyaa jaagee mee asato tar malaahee hech karaawe laagale asaate.
Tu lokashaahee maanat asasheel tar andhashraddhaa nirmoolan chalavalee visarjeet kelyaa paahijes,
Majority decides what is right and what is wrong.

Lokshahi mhanaje bahumatachi hukumshahi navhe! Itaranna ija n pohochavata majhya tenets pramane jaganyacha hakk mala ahe. Ani to mi bajavanarach. Udya loksatta band kela tar gupchup karanar nahi. Loksattela reetsar patra pathv in ki andhshraddha jopasun tumache daha vachak vadhat asatil tar mi ek kami honar

प्रिय अवधूत,
काल तुझी मेल वाचून माझा असा गैसमज झाला, की 'सणसणीत थप्पड ...' हे लोकसत्तेचं विधान आहे. त्या गैरसमजाला अनुसरून माझी प्रतिक्रिया झाली. ते विधान लोकसत्तेचं नसून तुझं आहे, हे कळल्यावर मला माझे शब्द मागे घ्यायचे आहेत.
श्रद्धा आणि अंधश्रद्धा, यात मला फरक दिसत नाही आणि मी अश्रद्ध, नास्तिक, पाखंडी असलो तरी दुसऱ्या कोणी श्रद्धा बाळगायला माझा अजिबात विरोध नाही. श्रद्धाळू लोकांनी मेळावा भरवला आणि त्यात दहा लाख लोक गोळा झाले आणि माझा विचाराचे दहाच जमणार असतील, तर मला त्यात वैषम्य सुद्धा वाटत नाही. थप्पड वगैरे खाल्यासारखं तर अजिबात नाही. माझं म्हणणं इतकंच आहे की आम्हा दहा लोकांनादेखील सार्वजनिकपणे जमायला आणि विचार मांडायला मुभा असावी.
पुढचं लिहिलं नाही तर मला अप्रामाणिक वाटेल.
माणसाची निर्णयप्रक्रिया गुंतागुंतीची असते. मी माझ्या धारणा बुद्धीमधून ठरवत नाही, असं माझ्या लक्षात आल्यावर मी इतरांचं निरीक्षण केलं आणि मला जाणवलं की जगण्याच्या सर्व व्यवहारांमध्ये मार्गदर्शक ठरणाऱ्या धारणा ठरवताना कोणीच बुद्धी वापरत नाही. 'बुद्धी नाही, तर काय भावना?' हा सवाल उथळ आहे. 'पिंड' नेमका कसा घडतो, त्यात संस्कारांचा, सभोवतालाचा भाग किती आणि व्यक्तीनिष्ठ निवड किती, हे मला माहीत नाही. त्यात आणखीही काही असू शकेल.
आणखी विचार केल्यावर तर मला बुद्धी बेभरवशाची वाटू लागली आहे. बुद्धीला गृहीतं - axioms - लागतात. ते कुठून येतात? शेवटी माझं आकलन असं आहे की, माणूस निर्णय अगोदर घेतो आणि त्या निर्णयाचा समर्थन करण्यासाठी तर्क बुद्धीतून घडवण्याची प्रक्रिया नंतर करतो. म्हणून, माझी बुद्धी जेव्हा काही सांगू लागते, तेव्हा मी सावध होऊन त्याचा उगम शोधतो. तो बहुधा 'वाकड्यात' लपलेला असतो. विशुद्ध बुद्धी हे कृतीविषयक निर्णय घेण्याच्या संदर्भात थोतांड आहे. विशुद्ध बुद्धी केवळ तत्त्वज्ञानाच्या कामाची आहे.
असो. I think, I have exposed myself to serious and strong criticism. So be it. As I said, it would have been dishonest to stick to the point and not express the more serious disagreement.

No comments:

Post a Comment